PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Velikonoce v České republice [ Lidové tradice ]

Velikonoce jsou církevním svátkem, který se stal státním svátkem České republiky. Připadají na Boží hod, který je vyvrcholením Pašijového týdne zakončujícího čtyřicetidenní půst.

Datum konání Velikonoc je stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku.
Původně byl tento den spojen se svěcením velikonočních pokrmů - beránků, bochníků, mazanců, a dalších potravin, které ani dnes nesmí chybět na velikonočním stole. Podle lidové tradice kousek svěceného mazance, vejce a vína odnášeli hospodáři na zahradu, na pole a do studny, aby měli hojnost ovoce, obilí a vždy dobrou vodu. Dnes je svěcení velikonočních pokrmů součástí církevních oslav velikonočních svátků.

Velikonočnímu pondělí předchází Pašiový týden, jehož jednotlivé dny mají své názvy - Popeleční středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. V některých obcích se udržuje tradice "hrkání", kdy mládež obchází vesnici a 3x denně pomocí hrkačů a klepačů nahrazuje hvuk kostelních zvonů které "odletěly do Říma". Na Bílou sobotu pak obchází vesnici s Jidášem a za zpěvu pístě "O milý Jidáši, cos to učinil" dostávají výslužku ve formě vajec, sladkostí a jiných dobrot svátečního velikonočního stolu. Na Velikonoční pondělí chodí koledníci koledovat po okolí s pomlázkami, které tvoří symbol jara a života a musejí též symbolicky vyšlehat děvčata, která jim jako odměnu za koledu dávají obarvená, nebo zdobená vejce a stužky na pomlázku. V některých místech se navíc dodržuje tradice polévání studenu vodou, nebo voňavkami.

Na Škaredou (Popeleční) středu se vařila jenom čočka, na Zelený čtvrtek čočková polévka a kyselá omáčka a v ní nakrájená vejce a na Velký pátek si hospodář vzal kousek chleba a sýru. V tento den se nerozdělával ani oheň, chodilo se do kostela, nesmělo se ani orat, čeládka dostávala brambory s mlékem, ale nemaštěné, nebo polévku s chlebem. Chléb se ale nesměl tento den péci. Pekl se až na Bílou sobotu.

Na Květnou neděli, která předchází před pašijovým týdnem se světili kočičky a v některých místech, jako třeba v Podkrkonoší se pekly "ptáčky", t.j. pečivo z kynutého těsta. Pramínek těsta se sváže do uzlíku, kratší konec se stlačí na hlavičku, místo oka se dá rozinka, delší konec se nařízne jako ocásek. Toto pečivo mělo symboliku stěhování ptactva z jižních krajin a tím i příchod jara.

Na Bílou sobotu se má jíst i hodně ovoce, aby byl člověk zdravý, pak by se mělo sníst něco zeleného, aby nebolelo v krku.

Starý zvyk, péci na Boží hod velikonoční, beránka se u nás na venkově dlouho uchovával, pokud se chovaly hojně ovce. Tehdy bylo jehněčí maso poměrně běžným pokrmem. Později se však poměry změnily, chov ovcí klesl a jehněčí maso začalo být nedostatkové. Protože se jehněčí maso stalo přepychem a lidé si chtěli beránka popřát, vypomáhali si jinak. Upekli si prostě beránka buď z kynutého nebo třeného těsta, oči nahradily rozinkami a kolem krku uvázali mašličku.

Nejvýznačnějším obřadním jídlem velikonočním i v dobách pohanských, byla a jsou doposud vejce. K vejcím se řadí celá řada pověr. Na Boží hod se má celá rodina podělit o jedno společné vajíčko. Když příslušníci rodiny během roku zabloudí a vzpomenou si s kým vajíčko pojedli, tu vyjdou z veškerého nebezpečí.

Hlavní úloha vejcím připadá na velikonoční pondělí, kdy chlapci vyhánějí, ať již mrskáním nebo poléváním z děvčat lenost. Za tuto pozornost jsou děvčaty odměňovány vejci, která se doma barví a to nejčastěji na červeno.

Jinde se zase velikonočnímu pondělí říká "červené" podle rozdávání červených vajec.

První záznamy o rozdávání červených vajec o velikonočním pondělí se dochovaly z roku 1693 od spisovatele Jiřího z Drachova. V červené barvě, barvě srdce i krve, skrývá se i symbol lásky. Proto také darovat červené vejce, bylo vlastně vyznání lásky, ale aby chlapec si byl jist láskou svého děvčete, musel jich dostat aspoň dva tucty (24 ks) a to ještě svázané v uzlíku spolu s koblihami a jiným velikonočním pečivem.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Czech.republic.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 2, 16.03.2005 v 11:21 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA